Vítám vás u dalšího dílu mého rybářského blogu, tentokrát se budu věnovat tomu, jak odlišně jsem přistupoval ke svému lovu na konci jara, na co jsem chytal a samozřejmě co se mi podařilo ulovit.
Na to, že jsem k vodě jezdil jen na pár hodin, tak byl závěr letošního jara opravdu povedený. Hodně jsem využíval své znalosti míst, které jsem měl možnost důkladněji poznat při několika dřívějších návštěvách. Je to pořád dokola, ale lokalizace kapra je prostě alfou a omegou, a když už víte, že se na konkrétním místě budou ryby krmit v určitou dobu, tak potom není potřeba u vody sedět celé dny. Chce to být zkrátka ve správnou dobu na tom správném místě. Ne pokaždé to samozřejmě vyjde na 100%, ale co je dneska stoprocentní.
Tak trochu jinak
Nechci psát, že je to pořád stejné…dojet na místo, nahodit, zakrmit a čekat. Ano, ve většině případů to tak může být. Já jsem to na konci jara ale dělal trochu jinak. Snažil jsem se více vnímat, co se děje na vodě. Nešel jsem hned na konkrétní místo, ale chvíli jsem pozoroval hladinu a hledal ryby.
Po sesbírání informací z hladiny jsem si pak zvolil místo, kde budu chytat. Pak už přišlo oné nahození, do míst, kde jsem tušil, někdy i viděl ryby. Když jsem tam ryby viděl, pozdržel jsem krmení tak o hodinku, nechtěl jsem ryby zbytečně plašit. Jednou mi tato taktika vyšla úplně skvěle. Po necelé hodině od nahození jsem zdolal jednoho kapra, bezprostředně po jeho podebrání jsem zasekl i druhý prut a po chvilce byli v podběráku kapři dva. Nebyly to žádné velké ryby, byli to kapři okolo 10 kg, ale po hodině lovu jsem byl více než spokojený.
Dokonce k tomu nebyla potřeba ani troška krmení. Takovou větu výrobci kuliček neradi čtou na svých stránkách, ale ve finále je někdy méně opravdu více. Na druhou stranu, když mi do hodinky záběr nedošel, tak už šlo pěkně kilíčko předmáčeného boilies do vody, se snahou stáhnout ryby ke svým montážím.
Ve znamení Pop – upů
V tomto období jsem dal velký prostor plovoucím nástrahám, které jsem prezentoval buďto několik centimetrů nade dnem, nebo na zig rig několik centimetrů pod hladinou. Nejsem velkým vyznavačem lovu na samotné popky, ale chtěl jsem tomu dát šanci a vyplatilo se. Řekl bych, že tak 90% ryb jsem měl chycených na samotné popky. Přitom návazce s popkami jsem měl ve vodě srovnatelnou dobu, jako klasické montáže prezentované na dno. Po této pro mě hodně přínosné zkoušce budu v budoucnu lov s plovoucími nástrahami praktikovat pravděpodobně častěji.
S výběrem pop – upů jsem si moc velkou hlavu nedělal, od jara používám jenom popky od Sonubaits, které pro sebe na míru vyvinul známý anglický kaprař Ian Russell. Používám dvě příchutě a to Indian Spice (Indické koření) a Peach & Black Pepper (Broskev a černý pepř). Obě dvě příchutě skvěle voní a musím přiznat, že prvně si ulovily mě, následně pak prokázaly velké sympatie i u kaprů. Při samotné prezentaci mi více fungovala příchuť Indian Spice, na panáčka zase příchuť Peach & Black Pepper. Hodně se mi líbí, že v balení jsou dva průměry 12 a 15mm. To jsou přesně dvě velikosti, které nejvíce používám, stačí mi tak jen dvě krabičky těchto pop – upů namísto čtyřech.
Úlovky
„Konečně lysec“…lysá forma kapra se mi hodně vyhýbá, nemám na ně prostě asi štěstí. Jednoho se mi ale podařilo ulovit a i když to nebyl žádný velký kus, měl jsem z něj velkou radost. Bojoval, co mu síly stačily, dokonce se dostal i do vázky, ale naštěstí z ní vyjel a pak už jsem ho nasměroval bezpečně do podběráku. Mám tahle zrcátka prostě rád a je mi jedno jak jsou velká.
Že budu mít od lysců zase na delší dobu klid, mi potvrdily následující úlovky. Jak jinak než samí šupináči. Někteří ale stáli za to. Dva z nich musím vypíchnout, jeden z nich byl opravdu téměř bezchybný. Krásně zbarvená ryba, které nechyběla snad ani jedna šupina a navíc vážila slušných 16 kg.
Druhý šupináč, to byla ryba, na kterou jsem čekal už delší dobu. Vysoký mohutný kapr ve skvělé kondici s váhou 22kg. Před třením se tahle ryba mohla dostávat klidně i k 25kg. Ale i tak jsem si tímto kaprem zase o kousek posunul svůj osobák. Ulovit takhle velkého a dobře vypadajícího kapra se nepovede každý den, o to více jsem si tenhle okamžik užíval. Sám na břehu, já jako lovec tváří v tvář s tímhle šupinatým monstrem. Byl to skvělý zážitek, který korunoval už tak povedenou jarní část roku.
Přes prázdniny dám rybám asi na chvíli klid, proběhne nějaká dovolenka s ženou, pravděpodobně bez prutů. Dlouho to ale nevydržím a jak už bude velký absťák, k vodě opět vyrazím.
Mějte se fajn a ať berou.