Redakce CDA: Dobrý den, velice si vážíme že jste si udělal čas, je to pro nás velká pocta. Pokud by jste měl zájem, rádi bychom vám položili několik otázek.
Julian: Rád podpořím projekt CDA zabývající se historií. Pojďme na to.
Kdo Vás přivedl k rybařině?
Julian: V mé rodině nikdo nerybařil, takže jsem v roce 1976, když mi bylo pouhých 13 let, nevěděl o rybaření vůbec nic. S klukama jsme občas vyrazili na projížďku na kole a po několika kilometrech jsme narazili na “vodu”, kterou dnes samozřejmě označujeme jako rybník nebo jezero. Uviděl jsem tam nějakého muže, jak rybaří. Chytil asi dvou a půl kilového lína a vypadalo všechno to moc fajn. Udělal si na mě čas a vysvětlil mi, o čem rybaření je. A já rybář byl na světě.
Od kdy se datují vaše začátky s kaprařinou?
Julian: Velmi brzy poté. Přesvědčil jsem mámu a tátu, aby mi koupili rybářskou přívlačovou soupravu. Byl to šest stop dlouhý, pevný prut Tokaz vyrobený ze skleněného kompozitu, naviják Intrepid a rotační třpytka Devon Minnow. Pár hodin jsem chytal u rybníka na přívlač a první rybou, kterou jsem sám chytil byl v létě 1976 okoun o váze asi 20 deka.
Jaké byly Vaše první úspěchy
Julian: Pro začátek jsem jako všichni začínající rybáři v té době lovil na malé rybičky, pak jsem dost lovil s odhozovými pruty . V roce 1979 už jsem byl zkušený „rybář specialista“ a měl jsem na kontě dvoucifernou štiku, šestikilového lína, dvoukilovou plotici, tříkilového úhoře a šestikilového cejna. Kaprařem jsem ještě nebyl, ale pár menších ryb jsem už chytil. V té době to pro mě byly jen další ryby.
Kdy jste přišel poprvé do kontaktu s boilie
Julian: Svého prvního dvouciferného kapra jsem chytil v roce 1983 na kukuřici a pak jsem si začal vyrábět vlastní boiliesovou pastu z rozemletých kočičích sušenek, krupice a přísad do krmiva pro ryby. První boilies, které jsem si koupil v obchodě, bylo Richworth Honey Yucutan v roce 1984. Měly průměr 15mm, byly žluté a velmi sladké. Naše návnady jsme namáčeli do příchutě Geoff Kemp Honey a kapři je milovali.
S jakými firmami jsi spolupracoval od vašich začátků po součastnost?
Julian: Od roku 1984 do současnosti jsem vyzkoušel snad většinu rybářských potřeb a návnad, které kdy existovaly. Pokud se mě však ptáte, se kterými firmami jsem spolupracoval, pak jsou to následující.
Nutrabaits: 1986 – 2012
Nash Tackle: 1989 – 1994, 1998 do současnosti
Nashbait: 2012 do současnosti
Daiwa: 1990 – 2010
Spolupracoval jsem taky s Enterprise Tackle, Korda, ESP, Gardner, Hinders a mnoha dalšími.
Co Vám tyto spolupráce přinesli?
Julian: V prvních letech jsem dostával malé slevy na návnady a náčiní. Pak jsem si mohl zboží kupovat za velkoobchodní ceny, pak za výrobní a pak jsem věci dostával zdarma. Byl jsem placeným konzultantem u firem Nutrabaits, Daiwa, Fox a Nash. Dnes jsem hrdý na to, že jsem “Brand Ambassador pro Nash Tackle a Nashbait”. Reprezentuji společnost v pozitivním slova smyslu jako její nejdéle sloužící konzultant.
Který úlovek za celou dobu vašeho rybaření považujete za nejcenější?
Julian: lovení mého prvního kapra v roce 1983 bylo velmi důležité, stejně jako mých prvních dvacet kousků v roce 1987. Nicméně ulovení “desítky” z Church Lake v roce 2012, skutečně mostrózního kapra přes dvacet kila, bylo asi mým nejcennějším.
Kdyby jste si měl vybrat jednu jedinou příchuť boilie, jaká by to byla?
Julian: Nejlepší boilies, které jsem kdy používal byly Nashbait Key. Kapři po něm šíleli a jakmile se k němu dostali, neopouštěli místo, dokud nebylo vše pryč. Díky tomu byly možné vícenásobné záběry. Nejlepší kombinace příchutí, jakou jsem kdy měl byly tyto dvě: čokoládový slad nebo jahodový džem s Cornwallskou zmrzlinou.
Kdo ovlivnil vaší kaprařskou kariéru (vzor)(vzory)
Julian: Těch bylo hned několik. Kevin Maddocks, Rod Hutchinson, Andy Little a Ritchie Macdonald byli moje původní „velká čtyřka“ ……. Ale i Tim Paisley a Kevin Nash mi nesmírně pomáhali a inspirují mě už více než třicet let.
Kam nejdál jste za kapry vycestoval?
Julian: Dánsko….
V České republice jsi velice oblíbený hlavně díky knize Úspěšné udice na kapry a několik článcích v popularním magazinu kapří svět. Věděl jsi vůbec o tom že něco takového bylo v České republice?
Julian: To jsem opravdu netušil. V rybářském průmyslu se pohybuji od roku 1986, což je 36 let. To je asi delší doba, než je věk některých čtenářů. Moje práce byly publikovány ve Velké Británii, Itálii, Německu, Francii, Belgii, Dánsku, Kanadě, Americe, Chorvatsku a Španělsku (možná i v dalších zemích, kdo ví…). Moc si vážím toho, že se objevuji ve Vašich časopisech v České republice a taky toho, že můj “Beekay Guide To Carp Rigs” byl přeložen do češtiny.
Jak vznikl nápad napsat knihu a kollik jste jich celkem vydal?
Julian: Napsal jsem zatím šest knih o lovu kaprů.
Carp Waters 1991
Practical Carp Fishing 1993
Successful Carp Fishing 1995
Beekay Guide To Starting Carp Fishing 1995
Beekay Guide To Carp Rigs with Kevin Maddocks in 1996
Short Session Success 2010
Ta, která byla přeložena do češtiny (ta, kterou jsi mi poslal) vznikla, když mě koncem roku 1995 oslovil Kevin Maddocks s přáním, abychom společně napsali knihu. Moje videa pro jeho firmu Beekay se hodně prodávala a on si myslel, že i naší společné knize by se mohlo dobře dařit. A povedlo se!
Jste jedním z průkopníků kaprařiny pro nás legendou . Zkuste trochu zavzpomínat na ty začátky a porovnat jaké to bylo tehdy a jaké je to dnes?
Julian: Tak to vám moc děkuji. Moje legendy jsou KISS, Slash a rockové hvězdy vůbec. Moc si Vašich slov vážím. V začátcích jsem byl úplně pryč z Roda, Kevina, Andyho a spol. Pak jsme se seznámili a některými z nich jsem i rybařil. Došlo mi, že jsou to ti praví rybáři, zatraceně dobří rybáři a i já se takovým rybářem můžu stát, když budu tvrdě pracovat a nikdy to nevzdám. V dnešní době je spousta rybářů, kteří chtějí být slavní, ale jen málo z nich to vydrží a jen málo z nich to dokáže. Kaprařina není o nic horší ani lepší než tenkrát, jen je jiná. Osobně si myslím, že devadesátá léta byla to nejlepší érou. Ale možná je to jenom můj dojem…
Na rybách jsi určitě strávil hodně času. Byla někdy chvíle, že jsi měl chuť s kaprařinou praštit? Pokud ano, kdy a proč to bylo?
Julian: Mám to štěstí, že stejně jako miluji lov kaprů, měl jsem vždycky i spoustu jiných vášní, ať už to byla rocková hudba, motorky, koncerty, holky, kulturistika, WWE, MMA, cyklistika nebo Formule 1. Protože jsem NIKDY nelovil JENOM kapry, nikdy mě rybaření nenudilo. Nikdy toho nebylo na mě moc, takže jsem nikdy neměl chuť s tím skončit. Samozřejmě jsem zažil skvělé i špatné časy, ale skončit… to nikdy!
Máte v kaprařině ještě nějaký sen, který by jsi jste si chtěl splnit?
Julian: Ani ne. Já opravdu žiji svůj sen, přátelé.
Jaká byla vaše původní profese a kdy se zrodil nápad začít se živit rybařinou?
Julian: Od roku 1980 do roku 2018 jsem pracoval na plný úvazek jako právní poradce pro soud. Byla to dost zodpovědná práce. Tím pádem jsem v 55 letech mohl odejít do důchodu a už nikdy jsem pak nemusel pracovat. Nikdy jsem nechtěl pracovat na plný úvazek v kaprařině. A i když jsem hrdý na to, že jsem ambasadorem značky Nash, je to vášeň, ne práce. Rád pomáhám a inspiruji ostatní, proto se stále usmívám.
Máte ještě nějaké jiné koníčky kromě rybaření.
Julian: Měsíčně ujedu na kole 200-300 mil, posiluju v domácí posilovně, rád čtu a sbírám desky KISS a mám rodinu.
Jak ovlivnil internet kaprařinu podle Vás?
Julian: Díky ní je člověk zahlcen informacemi, což může mnohé zmást. Díky tomu se lov kaprů zdá příliš snadný… což není. Kaprařina je v podstatě super věc, jen se v ní občas vyskytnou idioti…
Koho by jste chtěl závěrem pozdravit?
Julian: Zdravím každého kdo je milý a upřímný. Dávám sbohem každému, kdo je negativní, sobecký a egoistický.
Děkujeme za tvůj drahocenný čas a poslední otázkou by jsi mohl něco vzkázat našim čtenářům do české republiky?
Julian: Jsem na Vás všechny velmi hrdý. Jste chloubou kaprařiny a doufám, že se na Vás jednou přijedu podívat na výstavu do Vaší země.
Redakce CDA: Mnohokrát děkujeme. Přejeme Vám jen to nejlepší a děkujeme za všechno co jste udělal a ještě děláte pro scénu.
Sociální sítě:
Facebook: Julian Cundiff Angling, Julian P Cundiff
Twitter: @juliancundiff
Instagram: julescundiff1