Rybaření jsem propadl asi před 14 lety. Jsem rád že jsem si vše prošel pěkně od splávku přes těžko, feeder až po samotnou kaprařinu. Tento životní styl mě pohltil tak, že se stal mou každodenní součástí.
Kaprařinu nevnímám jako honění se za úlovky, ale snažím se na ni užívat klid a hlavně pohodu. Je to jako u myslivosti nejde o ten úlovek, ale o to propojení se s přírodou a hlavně mít k ní nějaký vztah.
