Již od útlého dětství jsem vždycky nesmírně toužil jednou zkusit chytat na legendárním jezeře Horton Church. A ta možnost nakonec přišla, když jezero převzali noví majitelé (RK Leisure).
Před první výpravou jsem byl pochopitelně plný vzrušení a očekávání.
A najednou jsem stál na břehu Church Lake s vozíkem plně naloženým kaprařskou výbavou. Nikdy předtím jsem jezero neviděl, takže jsem se při prvním pohledu na něho najednou zastavil, svaly se mi stáhly a ve tváři se vykouzlil ohromný úsměv.
Vozík jsem nechal zaparkovaný na břehu a vydal se na obhlídku – jen tak si prohlédnout všechna ta nádherná místa. Právě když jsem dokončil obchůzku, se přede mnou na volné vodě mrsklo několik ryb, takže když jsem viděl nějakou aktivitu, hned jsem se rozhodl nahodit dva pruty. Hloubka byla okolo 17 stop. Na oba pruty jsem navázal montáže do bahna „Chod rig“ jednoduše proto, že jsem neznal reliéf dna, a nakonec i proto, že je to výborná prezentace nástrahy. Nechtěl jsem je také vyplašit nějakým přílišným nahazováním.
Jak šel den, signalizátory byly bez pohybu a ryby se přestaly ukazovat. Navečer jsem se znovu vydal zkusit najít ryby. První ryba na nové vodě je vždycky těžká. Bohužel jsem nebyl ani nadále úspěšný, ale neustále jsem se snažil zjistit co nejvíc o nové lokalitě, abych si mohl udělat co nejpodrobnější obrázek. Domů jsem odjel s pocitem totálně neschopného člověka.
Následujícího týdne jsem byl zpátky a zkoušel po rybách pátrat znovu. Z minulé výpravy jsem si přinesl poznatek o tom, jak rychle se zde dokážou ryby přemísťovat a měnit stanoviště. Dříve než se na ně člověk dostane, zmizí. Nyní je ze mě mobilní rybář, který musí být připraven se přemístit ve dne v noci za každého počasí. Cítím, že díky tomu, že jsem v minulosti takovou věc opomíjel, jsem přišel o mnoho rybářských úspěchů.
Po tom, co jsem důkladně prozkoumal okolí, jsem nalezl několik horkých míst mezi oblastmi černého smradlavého bahna. Bylo nezbytné naprosto přesné chytání, jelikož jsem dost silně pochyboval, že by se v něčem takovém mohla nějaká ryba krmit. Rozhodl jsem se navázat pár návazců „Hinged stiff“ s použitím materiálu Trip Wire, háček Covert Chod velikosti 5, šňůru Trick-Link pro náhozovou část. Tento materiál je ale současně testován pod názvem „Purple Haze“ firmou Carp Company i jako materiál pro návazce.
Chewy baited je nová a v současné době testovaná montáž firmy Carp Company. Montáž se nazývá Purple Haze.
Právě když jsem nahazoval pruty, se v této oblasti otočil ohromný lysec. Ouuu, co jsem měl dělat? Dobrá, počkal jsem 5 minut, než se všechno uklidnilo po náhozech, a potom jsem mohl naházet něco málo lákavého okolo nástrahy.
V nastávajícím soumraku jsem zahlédl rybu, která ukazovala, kde se budou nacházet další kousky. Bez váhání jsem vytáhl pruty a znovu se stěhoval. Jakmile jsem přijel na místo, spatřil jsem zde třikrát na jednom místě převalit se velkého kapra!
Rychle jsem nahodil na volnou vodu poblíž ryby. Na první prut jsem měl krásný padák, právě když jsem navazoval druhý prut. Nemohl jsem tomu uvěřit. Svedl jsem s rybou opravdu tvrdou bitvu, na jejím konci skončila ryba v podběráku. JOOOOO! Můj první kapr z jezera Horton byl úžasný starousedlík známý jako „Lucy“. Vahou se Lucy blížila 28 librám. Po několika snímcích jsem ji pustil, aby si plula svou cestou.
Můj první hortonský kapr byla úžasná stará forma. Jmenoval se Lucy.
Přehazování po soumraku nebyl naštěstí problém a ryby se neustále převalovaly a mrskaly na hladině. Noc byla beze spánku. Pokaždé, když jsem si trochu zdříml, nějaká velká slečna mě ze spánku vytrhla.
Nastalo ráno a nemohl jsem uvěřit, že jsem neměl další záběr. Ale toto jezero je proslulé svou nevyzpytatelností. Zabalil jsem si věci a vyrazil k domovu. Kvůli práci jsem se sem více než týden nemohl vrátit. Ale za 8 dnů jsem byl zpátky na třídenní výpravu.
Při příjezdu vál jižní vítr, a to právě na pláž, kde jsem měl v úmyslu chytat. Ovšem tato pláž byla obsazena třemi rybáři. Ale cítil jsem, že právě onen vítr by je mohl vyhnat.
CamFlex leader mi pomohl propojit návazec s kmenovým vlascem.
Potom, co jsem zpozoroval vyhození 4 ryb, jsem nalezl malý štěrkový hrb v dálce 5O yardů a rozhodl se lovit na jeho zadní straně. Cítil jsem, že nástraha položená přímo na dně bude vhodnější, proto jsem navázal jednoduchou, ale účinnou montáž „Blow back rig“ s 15lb materiálem Sly Skin a velmi lepivým a ostrým háčkem Covert Continental Mugga hook. Ke kmenovému vlasci byla tato montáž připevněna návazcem Camflex laeder.
Po navázání jsem vytvořil malý váleček z drceného boilies Purple Haze a protáhl jím návazec. Takto to bylo nejvhodnější k náhozu. Nához dopadl velmi hlučně na hladinu. To samé jsem udělal i s dalším prutem. Ale tentokrát jsem nahodil na tvrdé dno do vzdálenosti 40 yardů, těsně před shluk vodních rostlin, který byl plný bezobratlých živočichů.
Opatrně jsem povoloval moje fluorocarbony Mirage, aby se vyrovnaly, a po několika minutách nasadil čihátka.
Opatrně jsem povoloval moje fluorocarbony Mirage, aby se vyrovnaly, a po několika minutách nasadil čihátka. Byl jsem zpátky ve hře. V 11 hodin v noci se ozval zničehonic záběr na pravém prutu. Věděl jsem, že se asi bude jednat o dobrou rybu podle pomalého výpadu, který hned potom následoval. Po nevelkém souboji skončila ryba v podběráku, a když jsem si nasadil čelovku, uviděl jsem lysce, kterého jsem ihned odhadoval na 40 liber a více.
Jednalo se o rybu známou jak „Spotty“. Když jsem kontroloval, jak drží háček, nešel vůbec ven. Zkrátka váha se zastavila na 38 librách. Mám několik snímků, které jsem pořídil, než jsem ji pustil zpátky. Jednou zase někoho potěší.
Spotty vážící 38 liber a 8 uncí.
Nahodil jsem prut zpátky na místo a snažil se vlézt zpátky na lehátko. Nemohl jsem uvěřit tomu štěstí, když najednou ožil i druhý prut a následoval robustní kapr o váze 17 lb, což velmi potěšilo.
Nic dalšího se nedělo, pokud neberu v úvahu příležitostné mrskání línů o hladinu. S blížícím se ránem jsem cítil, že se blíží i šance, ale opak byl pravdou, neboť ryby zmizely. Rozhodl jsem se nalákat je v průběhu dne, ale předtím, než jsem odjel, nadrtil jsem půlku krmení, které mi zbylo, a rozhodl se předkrmit si okraj místa se záměrem, aby se na místo ryby dále vracely…
V průběhu týdne jsem se zde objevil a shledal, že zátoka, kterou jsem si předkrmil, je liduprázdná a ryby se zde opět zdržují. Po výběru prutů jsem pátral, jak to vypadá s mým krmným místem, a zjistil, že včerejší jižní vítr sem navál spoustu chmýří z vrbových kočiček, a to vytvořilo vrstvu bílých chomáčků pokrývající hladinu nad celým prokrmeným místem. Ihned jsem na hladinu naházel několik hodně naolejovaných kuliček plovoucího boilies, aby se chomáčky trochu roztrhaly. Fungovalo to, ale vše, co jsem viděl, byli líni, proto jsem se zaměřil na místo na otevřené volné vodě s tím, že si počkám na déšť.
První noc byla klidná a vrstva chmýří z mého místa zmizela díky rannímu dešti. Opatrně jsem se posunul skrz hustý podrost a viděl tečkované čtyři líny a pak dalších třicet, kteří postávali nad krmným místem. Bylo jasné, že byli ve tření, jak se vznášeli sloupcem nahoru a dolů. Dalo se čekat, že se zde teď ryby budou krmit jikrami.
S touto myšlenkou jsem zde rozhodil asi 5 kg boilies a nechal líny
jejich radovánkám a přesunul se na druhý konec jezera hledat toho mého exkluzivního kapra. A všechno hlavně potichu…
Předpověď na následující týden vypadala slibně a podmínky v zátoce byly dobré, proto jsem sem spěchal a byl plný očekávání. Když jsem přijel, pro vítr jsem toho z hladiny mnoho nepoznal, ale vál ke mně, takže jsem přiházel na krmné místo další krmení, a potom, co jsem na místě zpozoroval několik amurů, jsem se vrátil na další noc na druhý konec jezera. Ti amuři většinou nebývají sami!
Následující noc byla klidná. S ránem jsem vytáhl pruty a vrátil se na pláž a shledal, že převažující vítr sem nahnal rozlehlé chomáče rostlin. Musel jsem do toho několikrát nahodit a povedlo se mi udělat v trsech trhliny. A pak teprve vítr odnesl jednotlivé trsy dále a já mohl pokračovat v lovu.
To správné místo, kam jsem chtěl nahazovat, bylo hned pod větvemi a chtěl jsem mít jistotu, že nebudou montáže zamotané. Proto jsem, co se týká návazce, sáhl po materiálu Mirage 30 lb. Jeho tuhost mi zaručovala, že se nástraha bude nacházet vždy co nejdále od zátěže. Plovoucí boilies „Purple Haze“ jsem nastražil na „déčko“ navázané na háček Gardner Covert Incizor velikost č. 6. Do nástrahy jsem dostal trochu trochu tmelu Critical Mass putty, takže ve vodě seděla nástraha přesně nad háčkem. Finální úpravu jsem provedl s kouskem falešné kukuřice. To hlavně proto, aby bylo nástrahu vidět, zda je prezentována na místě přesně, tak jak má.
Montáž, která přelstila kapra jménem Fingers.
Po dvou nahozeních byla nástraha tam, kde měla být. Po ustavení prutu a nastavení brzdy jsem se s plnýma rukama vydal nastřílet co nejpřesněji krmení okolo nástrahy.
Návnadu jsem jednoduše umístil až za nástrahu s tím záměrem, aby nástraha byla tím prvním, co kapr nasaje.
Říká se, že jeden prut nahozený na správném místě je lepší než deset prutů na špatných místech. Po zakrmení jsem se rozhodl dát si pauzičku, než nahodím druhý prut. Všiml jsem si tupého hrotu na háčku z posledního vytahování montáže na předchozím místě. Takže jsem si sedl a jal se dávat věci do pořádku a vtom se rozjel nahozený prut. Cítil jsem obstojnou rybu, ovšem musel jsem ji táhnout i s několika trsy rostlin, které opět připlavaly na moje místo. Po několika silných výpadech jsem dokázal rostliny oklepat dolů z vlasce a za stálého tahu jsem rybu navedl do podběráku.
Podíval jsem se na rybu a začal se radovat jako děcko. Bylo mi jasné, že má 40! Tvrdá práce se vyplatila. Po několika minutách už bylo okolo mě pár rybářů, aby se stali svědky vážení. Doposud jsem rybu uchovával zodpovědně na matraci, a když jsme ji pověsili na váhu, ručička se zastavila na 46 librách 4 uncích.
Zavolal jsem správci, abych zjistil jméno tohoto kapra, a ukázalo se, že se jedná o jedince se jménem „Fingers“. Pustil jsem ho, poděkoval a znovu pomalu nahodil oba pruty a doufal, že třeba přijde ještě jeden, ale jak výprava pokračovala, začalo se pomalu kazit počasí a šance pomalu klesaly. V deset hodin následujícího rána, dříve než jsem původně předpokládal, jsem se rozhodl pro odjezd a již v tuto chvíli jsem se těšil, jak se vrátím ještě dříve, než půjdou kapři do tření. „Fingers“ ukázal, že bůh rybářů nade mnou stál i po zbytek sezóny.
