Poté, co jsem si dal pauzu od kaprařiny po tu nejlepší část roku, mě první jarní sluneční paprsky a blížící se sezóna na řekách přiměly přemýšlet o tom, že bych měl oprášit pruty. Zabralo několik hodin, než jsem dal dohromady všechnu výbavu. Mezitím už jsem se viděl, jak sedím pod parapletem poprvé za hodně dlouhou dobu. Hned první výprava byla poměrně rušná. Nejdřív 17lb (7,7 kg) šupináč, kterého následoval lysec o váze 30lb 2oz (13,7 kg) brzy odpoledne. Pryč jsou časy, kdy jsem mohl rybařit, kdykoliv se mi zachtělo, ale naštěstí jsem měl před sebou týden volna a plánoval jsem aspoň několik nocí na svazových vodách.
Dorazil jsem po poledni a vydal se na obhlídku, abych zjistil, zda jsou ryby někde na dohled. S mými polaroidy na nose bylo evidentní, že se ryby vyhřívají na sluníčku téměř všude.
vydal se na obhlídku, abych zjistil, zda jsou ryby někde na dohled.
To mi vnuklo plán vnadit a čekat v prostřední části jezera a pokusit se zastavit hejna ryb, co se potulovaly kolem. Usadil jsem se na centrálním místě zvaném Armchair. Měl jsem s sebou velký kbelík s návnadou: Odyssey XXX, konopí, směs různě velkých pstružích pelet a nové boilie Pacific Tuna. Armchair je jedno z nejpopulárnějších stanovišť na jezeře v jeho prostřední části a každý rok sem zahučí obrovské množství návnady. Je to pravý opak toho, co normálně rád dělám – jít proti proudu, ale ryby vědí, kam jít, když se chtějí krmit, takže celý obsah kbelíku skončil na jednom místě. Tři helicopter pevné montáže jsem rozmístil tak, aby působily jako protiváha hedvábně travnatého dna. Montáže byly sestaveny z 20lb Trick-Link boom, pevného vlasce 25lb Tripwire a superostrého háčku Chod velikosti 6. Nástraha bílá NS1 a pop-up. Vlasec Pro XM je natolik poddajný, že mi umožnil dobrou prezentaci nástrahy na nerovném se dně. Když bylo vše hotovo, přišlo na řadu paraple, lehátko a několik vychlazených ciderů vypitých s přáteli. Slunce se pomalu schovalo za horizont.
V časných ranních hodinách mě probudilo několik zvuků indikátoru, hned poté jsem měl rychlý záběr na prutu po mé levé ruce. Ryba bojovala statečně, než jsem ji konečně přemohl; byl to krásný lysec o váze těsně pod 20lb (9 kg). Pak se ráno táhlo, než jsem si všiml velkého množství ryb v místě zvaném Main Woods. Rychle jsem sestavil náčiní a znovu očima vyhledal skupinu ryb zvolna se pohybující ve vzdálenosti asi 30 metrů ode mě. Usoudil jsem, že stojí za to nahodit, a tak jsem poslal dvojitou plovoucí nástrahu těsně před ně a táhl ji zpět. První kapr ze skupiny se zastavil a pak skočil po návnadě, načež se začal divoce zmítat, když si uvědomil, že je chycen! Byl to neuvěřitelný boj s 8lb vlascem a 2,5lb test curve prutem, ale nakonec jsem zvítězil. V náručí jsem třímal pěknou překvapivě jen 20lb (9 kg) vážící rybu. O to větší byl ale úsměv na mé tváři.
Zatímco jsem chytal na plavanou, všiml jsem si, že se stále více ryb objevuje před zátokou? zvanou Comfy. Už dříve jsem na tom místě chytil mnoho a mnoho ryb, ale stále jsem si nebyl jistý, jestli se tam vydat a opustit tak své dosavadní vnadící místo. Pak jsem ale v těch místech spatřil obrovského lysce a bylo rozhodnuto! Plán byl stejný jako předchozí noci. Velké množství návnady a helicopter pevná montáž. Zaměřil jsem se i na několik mělčích štěrkových ploch. Když bylo vše připraveno, uvelebil jsem se ke spánku a byl si téměř jistý tím, že něco přijde.
Bylo osm hodin ráno, když jsem snídal s chlápkem, co rybařil vedle. Zrovna jsme probírali, jaký vliv může mít na naše šance uspět horké a bezvětrné počasí, když můj prut po levé ruce prudce zabral. Jako tradičně to byl krutý souboj na několik dlouhých kol, než ryba nakonec podlehla. Byl to nádherný šupináč a váha prozradila, že má 29lb 2oz (13,2 kg). Byl důkazem, že se můj tah vyplatil. Krátce poté jsem přišel o další rybu na tom samém prutu. Dlouho jsem se tím ale netrápil, protože jakmile jsem znovu nahodil, přišel okamžitý záběr. Ukázalo se však, že je to jen malá ryba, a tak jsem ji rychle pustil zpět. Jako kouzlem zmizela v trávě jako ta předchozí.
Pruty jsem znovu nachystal večer. Kolem se míhala spousta ryb, takže jsem byl opět přesvědčený, že se některá musí chytit. O půlnoci si o pozornost řekl zase ten výkonný prut po levé ruce. Jak poskakoval kolem, ozval se i druhý prut napravo. Nemohl jsem tomu uvěřit: double! Naštěstí žádný mi nedal tolik práce a za chvíli oba úlovky odpočívali v síti. Pruty opět přichystány, čekal jsem několik dalších záběrů, které určitě přijdou! Kolem osmé ráno jako předchozího dne, zrovna když jsem si odskočil do auta, jsem si všiml, že se má levá strana podobá spíše vířivce Jacuzzi – ryby určitě právě objevily návnadu. Kamarád, který chytal vedle, přispěchal právě, když se prostřední prut rozjel. Nabídl se, že skočí pro své broďáky, aby mi pomohl s podebráním. Než se ale vrátil, rozjel se i levý prut, takže ho zvedl a začal si s kaprem hrát. Byla to šílená akce, na jejímž konci byli dva lysci vážící 19lb (8,6 kg) a 23lb (10,5 kg).
Večer jsme já a můj kamarád a kolega od Gardnera Tom museli spojit své síly, neboť na jezeře bylo hodně rušno. Oba jsme měli pruty připravené na osvědčených místech a těšili se na pár dalších záběrů. A měli jsme pravdu, protože hned ráno přišel další double! Tomův kapr vážil 23 lb (10,5 kg) a můj byl s 31lb 9oz (14,3 kg) lysec přezdívaný „The Thick Skinned“ . Brzy je následoval ještě 14lb (6,4 kg) šupináč.
Další den už nebyl tak dobrý – jen s jedním úlovkem, ale další nádherný šupináč s velkou ocasní ploutví ve tvaru srdce protočil váhu až k 28lb 2oz (12,8 kg). To byla má jedenáctá a poslední ryba této výpravy. Když jsem se balil poslední ráno, chvěl jsem se nedočkavostí, až se sem zase vrátím. Právě teď koukám z okna a říkám si, jestli je nějaká šance dnes večer…
Calum Kletta