Nejraději chytám někde v přírodě. Pěkně zašitej někde v zarostlých březích řeky Labe, tam kde nevládne ruka člověka. Bohužel taková místa podél Labe ubývají. Nahrazují je různé parky s lavičkami, upravená posekaná místečka a hlavně nekonečné cyklostezky, které brzy povedou snad až k Severnímu moři.

Moje vycházky většinou netrvají déle, jak 15 hodin, a tak kvůli nedostatku času nezbývá než využít pohodlnost cyklostezky, naložit rybářský vozík, který už je nějakou dobu nepostradatelnou součástí mé výbavy a pěkně se projít někam, kam se většině rybářů bez auta nechce.


Pokud chcete podnikat krátké úspěšné vycházky k řece, pak je potřeba mít nějakou znalost řeky a představu o pohybu ryb v ní, v závislosti na denní době. Mohlo by se vám lehce stát, že si vycházky špatně naplánujete a ryby se v daném úseku mohou vyskytovat a krmit přesně v době, kdy vy tam nejste. Někdy se ve vašem místě mohou krmit kapři jen přes noc, ale znám spoustu úseků, kam se přijedou nakrmit třeba v deset hodin dopoledne, samozřejmě podle ročního období. A však nic se v tomto případě nedá předpovídat nějak přesně a co vyšlo jeden den, tak neznamená, že to tak bude fungovat pořád.

Vše má pod vodou svůj důvod a nic není náhoda. Jsou různé věci, které je třeba brát v potaz, jako například teplota vody, koncentrace kyslíku v ní a přirozená potrava ryb. Když se budete učit chápat potřeby kapra v dané roční období, pak není třeba spoléhat se tolik na štěstí. Nic nejde hned, chce to trpělivost a být co nejčastěji u vody a stále pozorovat a vnímat, co se kolem vás děje. Postupem času, si ale začnete spojovat střípky pomyslné skládačky a budete o krok blíž k úspěchu v podobě přelstěného říčního bojovníka. A to nemluvím o pocitu, když tímto způsobem dosáhnete svého. Bohužel v dnešní době je čím dál běžnější volit snadnější cestu a to neplatí jen v rybařině. Lidé stopují podle fotek a videí místa, kde byli jiní úspěšní, a pak si myslí, že tam na ně ti kapři čekají. Je to smutné, jak jsou v dnešní době lidé líní jít si svou cestou. Daleko více by si sami sebe vážili, a pak i lidí kolem sebe. Možná, by jsme si pak neházeli klacky pod nohy a nezáviděli jeden druhému. To už se ale ztrácím ve svých utopiích, což si nechám na daleko rozsáhlejší článek, kde se k této problematice moc rád plně vyjádřím.


Raději tedy zpět k lovu. Ještě bych rád zmínil krmení a nástrahy samotné. Když nemám v plánu nějaké místo navštívit víckrát za sebou, tak si místa předem nepředkrmuji, spíš se spoléhám na to, že tam kapři v danou chvíli budou, a budou při chuti. Což samozřejmě pokaždé vyjít nemusí. Jako nástrahu rád používám buď boilie předem pár hodin předmáčené ve vodě nebo nějaké, které ve vodě rychle pracuje, k čemuž se výborně hodí, jak PZN 2, tak nové PZN 3. Já při posledních cyklostezkových vycházkách zkoušel účinnost PZN 3, na které ryby reagují opravdu rychle. Abych zvýšil své šance, tak vždy po nahození hodím pár totožných kuliček co nejblíž k nástraze, abych kapra více zaujal a také v místě pozdržel, a on měl tak větší šanci najít i kuličku s nastraženou pastí.
Ať se Vám všem daří, Radek Pěnkava.

S D Í L E T   N A :