Amur bílý

Tělo je podlouhlé, válcovitého tvaru. Zejména mladší jedinci jsou velmi podobní jelcům tloušťům, od nichž je lze snadno odlišit podle šedavého zbarvení párových ploutví. Hlava má široké a dlouhé ploché čelo, velmi nízko posazené oči. Hřbet je tmavozelený, boky zlatavé, břicho bílé. Ve své domovině může dosáhnout délky až 150 cm a hmotnosti 50 kg. V českých podmínkách je to však méně. Největší jedinci v evropských vodách dorůstají délky kolem 100 cm a hmotnosti 15–20 kg. Dožívá se věku až 15–20 let.

Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) je v Česku nepůvodní druh kaprovitých ryb.Je to ryba, u které je zákonem stanovena nejmenší lovná míra. Do tehdejšího Česko slovenska byl dovezen hlavně z důvodu jeho rostlinožravosti, a to za účelem likvidace porostů rákosí. trávení rostlinné stravy slouží jeho prodloužené střevo, které měří přibližně dvakrát více, než je délka samotné ryby.

Tímto článkem se s vámi chci podělit o svůj vývoj ve snaze o ulovení trofejního amura. Nejsem žádný zkušený lovec amurů. S touto rybou jsem se do teď setkal vesměs náhodou při lovu kaprů. A právě z toho důvodu si myslím, že popis cesty laika k úspěchu by snad mohl být někomu užitečný.

Jarní a podzimní měsíce ze všeho nejraději trávím na zahraničních výpravách za francouzskými kapry. Díky vývoji pandemie v Evropě, ale nezbývalo než zůstat v Čechách a lovit na domácích vodách. Vzhledem k tomu, že rybaření byla jedna z mála nezakázaných činností, tlak na místní vody především pak řeku Labe nedaleko které žiji byl enormní. Bylo třeba vymyslet nějakou alternativní variantu.

Nedaleko mého bydliště se nachází jezero, které je opředeno báji a mýty o velkých amurech. Já osobně žádnou hmatatelnou informaci o tom že je to pravda neměl. Pouze takové ty z doslechu. Voda je to ale veliká, zarostlá travinami a rákosím. To je pro amura určitě dobré prostředí tak nebyl důvod nevěřit. Na tomto jezeře byl vcelku běžný rybářský tlak i v této době, čemuž dopomohla také ztížená dostupnost, kdy použití vozíku byla nutnost. Bylo tedy rozhodnuto. Společně s mým rybářským kolegou se tu pokusíme nějakého pěkného travožrouta přelstít.

To byla první zásadní věc, která vedla k úspěchu. A to sdílení aktuálních informací s kamarádem. Pokaždé když jsem já nebo on na tuto vodu vyrazili, dávali jsme si vědět např. kde jsme byli, jaké bylo počasí, co jsme dělali a jaký byl efekt. Je to oboustranně výhodné, protože nabyté informace a zkušenosti jsou tím pádem dvojnásobné.

První otázka byla místo. Na této vodě se loví pouze z odhozu, což při lovu kaprů většinou znamená dostaň se dál než ostatní rybáři. A s amury to není jinak. Ryby jsou plaší tvorové a vždy jim bude lépe tam kde mají klid. Druhá otázka byla vnadění. Je známá věc, že na amura je potřeba silně vnadit. To bude na delší vzdálenost než většina rybářů dokáže nahodit oříšek. Respektive makačka, protože hodlám vnadit raketou. Musím uznat, že během letošního honu na amury jsem se opravdu zlepšil v nahazování a vnadění raketou. Bylo to nevyhnutelné, těch hodů bylo opravdu hodně.

K tomu bylo potřeba přizpůsobit výbavu. Pro vnadění to byl tvrdý 4.2 lb spodový prut, zesílený spodový naviják a šnůra Spod Braid 0,16mm. Na ní navázána šoková 30lb šňůra Arma Kord. Na spojovacím uzlíku doporučuji nechat delší cca 0,5-1cm dlouhé konce. Uzlík se lépe ukládá na naviják a prolétává očky bez výrazného drhnutí.

Nejlépe se mi osvědčila raketa Spomb Large. Tu doporučuji opatřit plováčkem, protože se prostě může stát, že se vám šokový vlasec nebo šňůra omotá kolem očka prutu a raketu utrhnete. Pak je dobré, když díky plováku zůstane na hladině. Vítr jí donese k jednomu ze břehů a neskončí na dně jezera. Další součást výbavy kterou nedoporučuji vynechat je ochrana prstu tzv. náprstek. Díky váze rakety a dalekým náhozům je tu reálné nebezpečí zaříznutí vlasce nebo šňůry do nechráněného prstu. K tomu se váže další důležité doporučení pro bezpečné daleké náhozy. Tím je dotažení brzdy navijáku tzv. nakrev. Zaříznutí do prstu se totiž stává díky tomu, že vlasec při náhozu proklouzne na nedotažené brzdě. Vlastní lovné pruty používám 3.6m 3lb, zkoušel jsem 3,9m 3,5lb, ale o moc lepší to s nimi pro mě nebylo, ba naopak. Neměl jsem dostatečnou sílu na to dostat tyto tvrdé a dlouhé pruty do správné odhozové komprese. Každému sedí něco jiného a je si to potřeba vyzkoušet pokud je možnost. Důležité je také použití správných olov ke konkrétní délce a libráži prutu. Mě to nejlépe lítalo se 110g kapkami.

No a tím se pomalu dostáváme k montáži. Už několik sezón je má nejoblíbenější montáž pro odhozové chytání helikoptérový systém se závěskou Heli safe. Vyhovuje mi její spolehlivost při funkci odpadávání olov, i možnost zaaretování olova na pevno když odpadnutí olova není potřeba. Když vím, že budu chytat v travách nebo jiných překážkách, nechám olovo odpadnout abych o ryby nepřicházel. Pokud ale chytám na dně bez vázek, zajistím závěsku přiloženým kroužkem a o olova zbytečně nepřicházím. Závěsku jsem navázal na olověnou šňůru a na ní se volně pohybující  návazec zajištěný únikovým stopperem. Tento stopper je skvělý v tom, že se skládá ze dvou částí, přičemž po utrhnutí celé helikoptérové montáže umožní rybě ze systému uvolnit návazec a neskončí zamotaný někde ve větvích. Vzdálenost stopperu od závěsky závisí na délce trav v kterých hodlám lovit. Návazce jsem zkoušel různé převážně na plovoucí nebo neutrálně vyvážené nástrahy, ale nejúspěšnější byl jednoznačně návazec Ronnie rig anebo Hinged Stiff rig.

Háčků jsem vyzkoušel více, protože jsem o několik ryb přišel při vybušných amuřích výpadech. Ze začátku jsem zkoušel Wide Gapy nebo Choddy ve velikostech 6-2 v kombinaci s různými velikostmi plovoucích nástrah. Ale vzhledem k tomu jak amur specificky bere nástrahu (nenasává jako kapr, ale tak jakoby zobe), nejlépe se mi osvědčil háček Krank vel.4 s malinkou růžovou plovkou 12mm namočenou v Goo Red Energy a otázka jaká byla nejúspěšnější nástraha.

Zpět ale k výběru místa a taktice vnadění. Nejdříve jsem se snažil markerem najít čisté dno mezi trávami abych měl jistotu že to celé není někde zapadlé. Distančními tyčemi změřit vzdálenost. Tu si poté odměřit a označit na lovných prutech, jednoduše chytat s precizní přesností. Bohužel úsilí vynaložené snaze o přesné vnadění a poté umístění montáží na čistá místa nenesly očekávané výsledky.

FB – Jan Kůs

Zaměřil jsem se tedy na krmení a vytvářel velice atraktivní krmné směsi různých partiklů zalité sladidly, ovocnými esencemi nebo zasypaných cukrem a to samozřejmě ve velkém množství protože jak je všeobecně známo, na amury je potřeba hodně krmit. Nějaký záběr se dostavil, ale pořád to nebylo ono. Rozhodl jsem se zkusit změnit taktiku a nehledat úplně čisté dno, chytat přímo v trávě. Našel jsem si část jezera kde byl nízký koberec trav ve cca 3m hloubce nakrmil na ní 4kg partiklu a poslal tam jeden prut na kterém jsem stopper posunul na cca 1m od závěsky.

A první záběr k mému překvapení přišel ještě v průběhu krmení. Tím se odstartovala série rychlých záběrů. Šlo jen o to jak rychle dokážu rybu zdolat a vrátit prut na své místo, pak přišel záběr do cca 15min. Po dvou hodinách záběry úplně ustaly tak jsem začal znovu krmit, ale ryby už odjely a další záběr nepřišel.

Každopádně úspěch to byl, 4 zdolané ryby za dvě hodiny. Možná že kdybych stíhal zároveň krmit a ryby udržel na místě déle mohlo být záběrů ještě víc. Ryby se zdály opravdu při chuti. A nebo to célé byla jen náhoda, která se již nebude opakovat?

Plán pokud se tato situace bude opakovat byl jasný, krmit i v průběhu lovu. Samozřejmě po této, následovalo několik vycházek kdy se vůbec nedařilo ať už kvůli počasí nebo jen ryby byly v jiné části jezera. Samozřejmě že základ jakéhokoli rybářského úspěchu je lokalizace. Bohužel se mi na tomto jezeře nepodařilo vypozorovat žádnou pravidelnost v jejich pohybu, ať už z důvodu většího ruchu kolem jezera anebo celkem monotónního prostředí. Jediné co jsem vypozoroval bylo, že na jejich apetit mělo vliv počasí. Naprosto nejlepší byl teplý den pod mrakem a s nepříliš silným větrem. Nakonec se mi v jeden takový den podařila neuvěřitelná série amurů. Po hodinovém házení raketou převážně řepky, která je hodně jemná a krásně zapadá do trávy, takže amuři budou mít trochu větší práci jí všechnu vyzobat. Začal kolotoč záběru, zdolávání, pouštění, občas focení, nahození a zakrmení. Záběry chodili do neuvěřitelných pěti minut, ještě jsem si z toho dělal srandu a při pokládce prutu do vidliček říkám tak za pět minut se uvidíme. Takhle to šlo celé odpoledne. Asi 4 hodiny v jednom kole, ke konci už jsem toho vážně měl dost a nebyl jsem schopný z toho dne dostat úplně vše co bylo možné. To spíš amuři dostali vše ze mě. Jsou to opravdoví bojovníci, kteří jsou schopni vám rozlámat ramena podběráku nebo protrhnout síť. Nafackovat vám na podložce nebo ošklivě ublížit sobě a z toho žádný slušný rybář nemůže mít radost.

Proto apeluji na všechny, kdo se hodlá lovu těchto krásných velkých ryb věnovat. Pořiďte si velký a spolehlivý podběrák. Velkou podložku ideálně s bočnicemi a vrchním víkem proti vyskočení. Připravená nádoba s vodou k polévání ryby je samozřejmostí. Ryby do podběráku navádějte opravdu unavené a zdolané, protože často se nechá amur dovést do podběráku skoro bez boje a neunaveného amura vážně nechcete mít v podběráku ani na podložce. Na podložce se snažím ho mít co nejkratší dobu. Je totiž o dost náchylnější než kapr a pokud je to možné použijte prsačky a vyfoťte se s ním ve vodě. Je to dobré i pro případné rozplavání, které je nezřídka potřeba. A to tak že držím amura za ocas, tak aby se nepřetáčel a mírně s ním pohybuji dopředu a dozadu aby se do skřelí dostalo více okysličené vody. Pustím ho až když cítím, že už má snahu sám odplout. A to je přeci to co opravdu chceme, vidět tohoto bojovníka v pořádku odplouvat.

Pokud bych měl můj lov amurů shrnout, nakonec se mi nezdál nijak zvlášť složitý. Vím, po bitvě je každý generál, ale myslím že když člověk posbírá všechny správné díly skládanky a k tomu přidá trochu času, trpělivosti a štěstí. Užije si velikou zábavu plnou adrenalinových soubojů a to za to opravdu stojí.

za Czech Korda Team / Carp Dream Team

Jan Kůs

Děkujeme za odběr