Menu
0

Sváteční víkend na Labi s MTC 🎣

3. 11. 2025

Po minulé výpravě na Labe, kdy jsem si neskutečně zachytal a připsal si na konto dvanáct nádherných ryb, z nichž dvě překonaly magickou hranici 20 kilogramů a ostatní se pohybovaly mezi 12–18 kg, jsem se nemohl dočkat dalšího svátečního víkendu.

Když jsem dorazil na své oblíbené místo, hned jsem si všiml, že podmínky se tentokrát výrazně změnily. Voda byla chladnější, průtok silnější a hladina neklidná. Takové změny dokážou ryby pořádně potrápit, a tak jsem musel rychle přemýšlet, jak přizpůsobit taktiku. Změnil jsem krmné místo, zvolil jemnější zakrmování a hlavně jsem sáhl po osvědčené nástraze, která mi už jednou přinesla úspěch.

Po minulé zkušenosti, kdy Response Red naprosto převálcovala Crab Elite v poměru 4:0, byla volba jasná. Navíc jsem věděl, že se v chladnější vodě lépe rozpouští, což je v takových podmínkách obrovská výhoda. Zdá se že záleží na každém stupni jak kulička bude fungovat!

Záběry ale tentokrát nepřicházely tak rychle. Po několika hodinách ticha jsem začal pochybovat, jestli jsem zvolil správné místo. A pak to přišlo. Pomalu se roztočil hlásič, tyč se lehce ohnula a po krátké pauze se rozjel pořádný jízdec. V tu chvíli jsem věděl, že to nebude žádný drobek.

Souboj byl dlouhý a opatrný. Ryba využívala každý proud, každou vlnu, aby se dostala z dosahu. Několikrát se mi rozklepaly ruce, jak jsem cítil sílu na druhém konci vlasce. Po několika minutách, které se zdály nekonečné, se u břehu objevila krásná ryba. Tmavý, vysoký kapr s mohutnou stavbou těla. Když se ocitl v podběráku, zaplavila mě ta známá směs euforie, pokory a vděčnosti.

Nástraha? Osvědčená kombinace Response Red + Pop Up Response. Opět nezklamala.

Tentokrát to sice nebyla výprava plná desítek záběrů, ale o to víc si vážím každého takového momentu. Každé zvednutí prutu, každého souboje, kdy člověk cítí, že tam na druhé straně je kus síly, kterou musí respektovat.

Labe má své nálady – jednou tě obdaruje, podruhé tě pořádně vyzkouší. Ale právě to mě na něm fascinuje. Nikdy nevíš, co přijde… a právě proto se tam pořád vracím.

Autor: Ivan Kostilník