V následujícím krátkém článku si ukážeme, jak správně navázat uzel. Mnozí by řekli, že takový uzel uváže kde kdo a vědu by v tom hledal jedině hlupák. Pravda to zas tak úplně není. Bavíme se o základním uzlíku, kdy pracujeme s návazcovým materiálem, který pohléhá jistému tření. Při tření, jak je obecně známo, vzniká teplo, které může v tomto případě návazcový materiál poškodit. Roli zde hraje také počet omotů a správne uložení uzlíku. Nezáleží ani tak na materiálu, který použijeme, protože teplo poškodí pletenou šňůrku, monofil nebo fluorocarbon. Pojďme si v několika málo krocích ukázat, jak správně uvázat takový uzlík, pomocí kterého upevňujeme buď montáž na sestavu nebo uvazujeme obrtlík či karabinku.

Krok 1 – Konec šňůrky provlečeme očkem obratlíku a vrátíme se zpět k delší části, ke které daný konec přiložíme. Nezapomeňte si nechat konec dostatečně dlouhý.

Krok 2 – Konec šňůrky obtočíme kolem hlavní šňůrky. Stačí čtyři až šest omotů.

Krok 3 – Všiměme si, že u očka obrtlíku nám vziklo malé očko ze šňůrky. Konec šňůrky provlékneme tímto očkem.

Krok 4 – Pasáž, kde se nacházejí omoty a při utahování zde dochází ke tření, tudíž zde vzniká teplo, nasliníme či namočíme. Postupně uzel začneme pomalu utahovat.

Krok 5 – Přesvědčíme se, že je uzel dostatečně pevný, správně uložený a nijak neproklouzává. V tuhle chvíli máme správně navázaný uzlík a můžeme tak konec šňůrky ustříhnout přibližně půl centimetru od uzlíku. Necháme raději rezervu.

Doufám, že se vám tento krátký postup stane cennou radou do budoucího rybářského života a přeji vám spousty úspěchů u vody.

Jindra Uhlík